Jedním z častých zdrojů bolesti bederní páteře je kořenový syndrom, který vzniká v důsledku útlaku, dráždění nebo mechanického poškození nervového kořene. Poznejte příčiny jeho vzniku, typické projevy a možnosti efektivní léčby pomocí vysoce specializovaných intervenčních metod.
Příčinou kořenového (odborně radikulárního) syndromu je často výhřez ploténky neboli hernie disku, kdy až v 90 % všech kořenových syndromů je postižena bederní oblast v úrovni obratlů L3-S1. Další příčinou může být zjizvení (fibróza) epidurálního prostoru, kde probíhají nervové kořeny, vzniklé například v rámci pooperačních stavů (tzv. FBSS – failed back surgery syndrom), degenerativní zúžení otvoru prostupujícího kořene, úrazy páteře, zánětlivá onemocnění páteře infekční povahy, nádory a jiné.
Typické projevy kořenové bolesti
Pro kořenový syndrom je charakteristický soubor příznaků označovaný jako kořenová (radikulární) bolest, jejímiž projevy jsou nejčastěji:
- Bolest šířící se do jedné či více spádových oblastí (tzv. dermatomů) nervových kořenů, především na dolní končetině
Vyzařování či „vystřelování“ bolesti do dolní končetiny se může projevovat v hýždích, stehnu, lýtku až do chodidla. Může, ale nemusí být přítomna i bolest dolních zad, nejčastěji je pak provokovaná použitím břišního lisu (kýchání, kašel, defekace-vyprazdňování). Bolest je obvykle charakterizována jako jednostranná ostrá, tupá, pulzující či pálivá.
- Ztráta až vymizení svalové síly některých svalových skupin končetiny
Poškození nervů ovlivňuje svaly končetiny, které nemohou plnit svou funkci a stávají se ochablejšími. To představuje omezení v pohybu, například riziko klopýtání, typická je neschopnost stoupnout na patu, na špičku, zvednout nohu do schodů apod.
- Snížená, nebo jinak změněná citlivost části končetiny
Útlak a postupné poškození kořene může vést ke snížení nebo ztrátě citlivosti části končetiny. Ta se může projevovat ve všech kvalitách, nebo být omezena například pouze na chlad. Změny citlivosti se mohou projevovat i jako je mravenčení nebo brnění v oblasti, kde se nachází postižené nervy. Může dojít i ke zvýšenému vnímání bolestivých podnětů (hyperalgezie), nebo bolestivému vnímání podnětů jinak nebolestivých, jako třeba dotek (alodynie).
Jaké typy intervenčních výkonů využíváme
Diagnóza kořenového syndromu se týká pacientů, kteří doposud nepodstoupili operační zákrok, stejně jako pacientů po již absolvované operaci či opakovaných operacích páteře.
K přesné diagnostice kořenového syndromu a léčbě kořenové bolesti využíváme moderní intervenční metody zahrnující spektrum diagnosticko-prognostických výkonů, které již samy o sobě mohou přinést léčebný efekt. V případě potřeby stanovujeme další terapeutický postup s použitím miniinvazivních a endoskopických výkonů na meziobratlové ploténce a v epidurálním prostoru. V rámci celkového léčebného plánu nabízíme pacientům možnost fyzioterapie na pracovištích v Brně a Hradci Králové.
Proč zvolit miniiinvazivní a endoskopickou léčbu
Miniinvazivní a endoskopická léčba je vhodnou volbou pro všechny pacienty, kteří nechtějí být bolestí ve svém životě omezováni a přejí si rychlé, šetrné a účinné řešení svých zdravotních obtíží. Velkou předností je již samotný miniinvazivní charakter výkonů, který je k pacientovi maximálně šetrný. Je zde minimální riziko pooperačních komplikací, nedochází k poškození svalů podél páteře, které mohou být u klasického přístupu narušeny, snižuje se riziko krvácení, infekce či vzniku epidurální fibrózy (vazivových srůstů). Výkony se provádí v lokální nebo lehké anesteziii (analgosedaci), a jen zřídka v celkové anestezii, bez nutnosti hospitalizace. Pacient se po zákroku a doporučeném asi dvouhodinovém odpočinku vrací domů. Další výhodou je rychlejší rekonvalescence, která probíhá u každého pacienta individuálně, obecně v období 4-6 týdnů.
Pokud máte zájem informovat se, zda může být léčba miniinvazivními a endoskopickými metodami vhodným řešením i pro vás, využijte kdykoliv bezplatnou službu E-konzultace.
Odborná textová spolupráce: MUDr. Michal Matias, FIPP
