Tipy pro prevenci bolesti zad: Přílišná zátěž ze cvičení

449 | 4 min

Tělesná aktivita pomáhá udržovat v kondici kosti, klouby a svaly, a proto každý pohyb je pro lidské zdraví prospěšný. Každý sport či cvičení by měly mít svoji míru, ideálně v podobě tréninkového nebo cvičebního plánu konzultovaného s trenérem, fyzioterapeutem, případně rehabilitačním lékařem.

Pokud vás trápí obtíže se zády, vyhněte se cvikům, které mohou způsobit stres v oblasti dolních zad – bederní páteře a přílišné zatížení ploténky. Zejména se jedná o cvičení či sporty:

  • s rizikem pádu, zvýšených otřesů, doskoků, výskoků, prudkých pohybů (běh, skákání na trampolíně, přes švihadlo aj.)
  • při výrazném ohýbání páteře, jednostranném zatížení nebo rotaci trupu (tenis, squash, kuželky)
  • běh nebo cvičení na tvrdém povrchu
  • se zatížením dolní část zad (dřepy s výraznou zátěží, resp. nesprávně prováděné)
  • jóga, pilates (nutná vždy konzultace s lékařem)
  • kontaktní sporty, kde hrozí riziko střetu se spoluhráčem
  • posilování na fitness strojích aj.
    „Kdy návštěva posilovny pomáhá a kdy naopak škodí?“ Článek čtěte zde

Vhodné je naopak lehké aerobní cvičení, plavání, chůze, jízda na kole, nenáročná turistika, Nordic Walking (chůze s hůlkami) a komplexní posilovací cvičení. Poraďte se vždy pro jistotu se svým fyzioterapeutem nebo lékařem, který sport či cvičení je pro vás vhodnou aktivitou.

Vhodnou prevencí bolesti zad je posilování zádových svalů. Stačí vyhradit si pár minut na několik cviků zaměřených na posílení svalů, zejména středu těla, tzv. core, kterým označujeme skupinu svalů hlubokého stabilizačního systému. Jejich posílením docílíme správného a aktivního držení těla, můžeme odstranit potíže s bolestmi zad, krční páteře, ale také kyčlí, kolenou a ramen. Důležitá je však pravidelnost cvičení. Jak správně cviky provádět, vám poradí kvalifikovaný fyzioterapeut či fyziotrenér.

Ke cvičení a sportování patří také strečink, který má za úkol připravit svaly, oběhový a dýchací systém na zvýšenou zátěž. Pomáhá udržovat svalovou rovnováhu celého těla, brání poškození svalových vláken a zlepšuje celkový sportovní výkon. Více o technikách a benefitech strečinku si můžete přečíst v článku zde.

„Sportuji, bolest zad se mě netýká“ – závěrem zmiňme jeden ze zažitých „mýtů“, na který je třeba dát pozor. Ani při pravidelném sportu totiž neexistuje žádná záruka. Bolest je sice méně intenzivní a vyskytuje se méně často, pokud se však opakuje, není radno ji podcenit. To, že člověk sportuje, negarantuje, že má dobré držení těla. Dlouhodobé nesprávné držení těla totiž může způsobit nepravidelnou deformaci meziobratlové ploténky a časem může dojít dokonce k jejímu výhřezu.

Při dlouhodobých obtížích je pak vždy klíčová včasná konzultace s lékařem, který stanoví správnou diagnózu a rozhodne o nejoptimálnějším léčebném postupu.

Zdroje:
Textový archiv EuroPainClinics, fyzio.epc, Healthline