Endoskopické ošetření vyhřezlých plotének pro úlevu od bolesti zad

Chronickou bolest bederní části zad s vystřelováním do dolní končetiny způsobuje ve většině případů výhřez (odborně prolaps či herniace) meziobratlové ploténky, který utlačuje kořen přilehlého míšního nervu a je také nejčastějším důvodem k operaci. Inovativním medicínským přístupem, oproti klasické operaci páteře, jsou pokročilé miniinvazivní a endoskopické výkony. Probíhají pod přesnou kontrolou speciální kamery, bez nutnosti hospitalizace a poškozenou ploténku ošetří do 90 minut.

Jak vzniká výhřez ploténky

Páteř je složena ze 33 obratlů a rozděluje se do pěti hlavních úseků – krční, hrudní a bederní páteř, kost křížová (hiatus sacralis) a kostrč. Ve spojitosti s výhřezem ploténky v bederní oblasti je pak hlavními “protagonisty” pět bederních obratlů s označením L1 až L5.

Ploténka je chrupavčitá destička vložená mezi jednotlivými obratli, která má za úkol tlumit jako “polštář” nárazy mezi nimi. Skládá se z pevného vnějšího prstence a vnitřního rosolovitého jádra. Při opotřebení ploténky, např. věkem (tzv. degenerativní změny na páteři), v důsledku úrazu nebo např. při nadměrné námaze při zvedání těžkých břemen se může stát, že se vnější prstenec naruší a rosolovitá hmota jádra se “tlačí” ven, do páteřního prostoru. Následkem je utlačení míšního nervu, které působí bolest.

Mohu poznat sám, že mám vyhřezlou ploténku?

Výhřez ploténky stanoví lékař-specialista zhodnocením výsledků magnetické rezonance nebo CT. Příznaky výhřezu však člověk může na sobě pozorovat sám, tím spíše, pokud je bolest dlouhodobá (při více než třech měsících je již označována jako chronická). V postižené části zad, zejména v oblasti beder se projevuje tupá, bodavá či pálivá bolest, která velmi často vystřeluje do dolní nohy (při výhřezu ve vyšším úseku páteře i ruky). Typická je ztuhlost, svalové křeče, necitlivost nohy v různých místech (prsty, špičky), častokrát je končetina nehybná. Tyto signály, jejichž příčinou je utlačení či dráždění kořene nervu výhřezem, patří do skupiny tzv. kořenové bolesti, která je projevem tzv. kořenového neboli radikulárního syndromu a jsou jednoznačně důvodem k návštěvě specialisty.

V čem je rozdíl mezi klasickou operací a endoskopickým výkonem?

Pacient Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad prochází nejprve vstupním vyšetřením a precizní diagnostikou zad, kterou se potvrzuje zdroj bolesti. Lékař následně stanoví léčebný plán s nejvhodnější a nejefektivnější terapií. Mnohdy k úlevě od bolesti stačí už diagnostický výkon, kdy je k místu bolesti na milimetry přesně aplikováno léčivo. Pokud není efekt dostačující, přistupuje se k dalším zákrokům až po pokročilé endoskopické výkony včetně operace ploténky. Všechny výkony jsou prováděny miniinvazivně. To je zásadní rozdíl od klasické operace páteře, při které se provádí kožní řez, odsunují se zádové svaly a vazivo a výhřez se odstraňuje pod mikroskopem. Endoskopická operace tento otevřený přístup nevyžaduje.

Jak endoskopický výkon probíhá?

Operační nástroje se zavádí do páteřního prostoru vstupním otvorem o velikosti zhruba 1 cm a vlastní zákrok probíhá pod endoskopickou kamerou, která zobrazuje prostor po celou dobu operace. Vyhřezlá část ploténky se odstraní speciálními kleštičkami a ploténka se na závěr ošetří tepelnou radiofrekvencí, aby se zabránilo opakovanému vyhřeznutí. Za pomoci speciálního endoskopu (epiduroskopu) zavedeného přes kost křížovou se dále “prozkoumá” epidurální prostor, zda se zde v něm nevyskytují další patologické změny, které by mohly zapříčinit bolest – především se jedná o zbytnělé vazivo, které může také tlačit na míšní kořen. Toto vazivo (tzv. epidurální fibróza) se rozruší laserovým vláknem. Může být také eventuelně podáno protizánětlivé léčivo. Doba trvání výkonu je do 90 minut a provádí se v lokální anestezii (analgosedaci).  Po asi dvou hodinách odpočinku na lůžku se pacient vrací zpět domů.

Mám po operaci, a co dál?

Před propuštěním prochází pacient kontrolou, při níž mu lékař vysvětlí všechna režimová a pohybová doporučení, které je dobré dodržovat, zejména první dva týdny po výkonu: jak omezit zátěž, jaký je vhodný způsob chůze a sezení, čeho se vyvarovat např. při jízdě v autě či při pohybových a sportovních aktivitách. Tím ale nic nekončí, protože následují další telefonické a on-line kontroly v pravidelných intervalech a finální fyzická kontrola po třech měsících po operaci. Po celou tuto dobu je pacient v péči lékaře, konzultuje s ním svůj zdravotní stav, intenzitu bolesti, své pocity, a může se na něj obrátit s buď napřímo, nebo prostřednictvím speciální “hotline” – horké linky.

Je operace vždy úspěšná?

Miniinvazivní metody léčby vychází z vědecky ověřených postupů tzv. medicíny založené na důkazech a řídí se doporučeními mezinárodních organizací pro léčbu páteře. Je však nutné mít na paměti, že ne pro každého pacienta může být tento typ léčby vhodný, a podobně jako u jiných operací a jiných diagnóz, nemusí dojít k úplnému zbavení se bolesti nebo v takové míře, jakou by pacient očekával. Každý pacient také bude vnímat svoji intenzitu bolesti jinak. Výhody miniinvazivních a endoskopických výkonů jsou však prokazatelné – mimo řady klinických benefitů, jako je menší riziko poškození svalových a kosterních struktur, menší krvácení, tvorby vazivových srůstů po operaci či výskyt infekcí, je to jednoznačně rychlejší rekonvalescence a návrat ke každodenním činnostem, což jsou pro člověka potýkajícího se slouhodobě s bolestí zásadní faktory. K běžným aktivitám se pak pacient navrací obvykle po 6 týdnech od zákroku.

“Houser” aneb když “chytnou záda”

Nelze opomenout ani tento typ bolesti označovaný odborně ischias nebo lumbago. Projevuje se jako akutní bolest se silnou bolesti v kříži, resp. jde o blokádu bederní páteře. Nejčastěji vzniká při zvedání těžkého břemene nebo při nepřiměřené rotaci trupu, někdy i jako důsledek prochladnutí nebo nevhodné polohy při spánku. Dochází při něm k poškození svalů, kloubů a vazů v oblasti bederní páteře a ve většině případů se léčí klidovým režimem, tišícími léky a rehabilitací.  V těžkých případech je původcem bolesti tlak vyhřezlé ploténky na kořeny sedacího nervu (tj. v místě, kde se napojuje na páteř), provázený vystřelováním do nohy. Pokud není onemocnění léčeno, může vést až k trvalému postižení a poškození nervů.

Proto platí, podobně jako u každé diagnózy a u zad a páteře tím spíše, čím dříve vyhledáme odbornou pomoc, tím dříve předejdeme problémům a bolesti v pozdějším období, např. i při recidivě nemoci!

Zaujal vás článek a máte další dotazy nebo si přejete objednat se na vyšetření? Kontaktujte nás na tel. 702 297 397 nebo využijte k objednání se bezplatnou službu E-konzultace!

https://www.europainclinics.cz/e-konzultace/


Máte zájem o vstupní vyšetření na našich pracovištích? Využijte pohodlný systém E-konzultace!

Bolest zad zasahuje do všech stránek života – s návštěvou odborníka je proto dobré neváhat! Pokud je příčina bolesti dostatečně brzy a správně diagnostikována, včasné zahájení léčby znamená jednoznačně efektivnější a trvalejší výsledek. Umožňuje rychlejší zotavení při prvních vážnějších projevech a může vést k oddálení případného návratu potíží v pozdějším období. Odešlete vyplněný formulář E-konzultace a my vás budeme v co nejkratším čase telefonicky kontaktovat nazpět.

Bezplatná E-konzultace